Doporučení k datovým politikám pro akademické časopisy
Otevřené sdílení výzkumných dat je poslední dobou široce diskutovanou otázkou. Sdílení dat vede k důvěryhodnější, robustní a replikovatelné vědě a může být prospěšné také pro vědce samotné, kteří díky replikovatelnosti svého výzkumu získají na důvěryhodnosti a tím mohou zvýšit dopad své práce a také citovanost svého výzkumu. Zatím se však vědci staví ke sdílení dat stále spíše ostýchavě, často i proto, že si nejsou jistí, co by měli sdílet, s kým a jakým způsobem. Právě s překonáním tohoto ostychu mohou pomoci dobře připravené datové politiky akademických časopisů, které autora navedou, jak data správně sdílet.
Paul Sturges se svými kolegy analyzoval datové politiky různých časopisů a konzultoval názory na datové politiky s dalšími zúčastněnými stranami, jako jsou například nakladatelé, poskytovatelé financí, knihovníci a samozřejmě vědci. Výsledkem studie je pak řada doporučení pro akademické časopisy, co by datová politika měla obsahovat. Důležité je především to, aby datová politika jasně sdělovala, co od autorů očekává, jak mají autoři tato očekávání naplnit a případně co se stane, pokud autor podmínky datové politiky nesplní. Studie zmiňuje celkem 21 doporučení, ze kterých mohou časopisy vycházet při sestavování vlastní datové politiky a zde naleznete jejich stručné shrnutí:
- Zmínka o výhodách sdílení vědeckých dat – vědci budou sdílení dat příznivěji nakloněni, pokud budou mít pocit, že to nedělají jen z rozmaru nakladatele
- Jasné sdělení, zda-li je sdílení dat povinností nebo pouze doporučením
- Je třeba specifikovat, jaká data by měl autor sdílet, např. data nutná k replikaci výzkumu, a v jaké formě mohou být (např. tabulky s naměřenými hodnotami, obrázky, video atd.)
- Specifikace, jakým způsobem mají být data sdílena
- Budou data součástí článku např. ve formě doplňujících materiálů nebo by měla být uložena např. v repozitáři a článek na ně bude jen odkazovat?
- Měl by autor využít nějaký konkrétní repozitář?
- Pokud bude článek na data odkazovat, je třeba využít perzistentních identifikátorů?
- Je nutné opatřit data licencí, případně nějakým konkrétním typem licence?
- Jasné určení, kdy musí být data k článku zveřejněna, např. zároveň s publikováním článku, nebo je možné později.
- Návod, jak data v článku správně citovat
- Vymezení, v jakých případech je možné udělit výjimky, např. pokud se jedná o citlivá data
- Je třeba jasně říci, co se stane, pokud autor nesplní podmínky dané datovou politikou, například jeho článek nebude publikován.
Datová politika by měla být dostatečně specifická, aby autor věděl, co je jeho povinností a jak tuto povinnost splnit, ale zároveň by měla být natolik flexibilní, aby bylo možné ji přizpůsobit, pokud má autor jiné povinnosti například ze strany instituce nebo poskytovatele financí.
Plný text výše zmíněné studie naleznete otevřeně dostupný v repozitáři University of Nottingham.
Autorka je manažerkou datové politiky v nově vzniklém Centru pro podporu open science při Ústřední knihovně Univerzity Karlovy.